6. 6. 2024
Spolek řadových soudců přivítal nález Ústavního soudu ze dne 15.5.2024 sp. zn. Pl. ÚS 5/24, jímž Ústavní soud zrušil § 3 odst. 3 ve slovech „2,822násobek“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci. Opakované zásahy do platového zabezpečení soudců byly jedním z motivů vzniku Spolku; po snížení platové základny počínaje 1.1.2024 jsme cítili nezbytnost formulace jasného a důrazného nesouhlasného stanoviska a zároveň potřebu vytvoření tělesa schopného tento nesouhlas artikulovat a sjednotit hlasy uvnitř justice. Nález Ústavního soudu je dobrou zprávou nejen pro dotčené soudce, kteří nyní mohou mít jistotu stability materiálního zabepečení, ale primárně pro celou společnost s vědomím fungujícího orgánu ochrany ústavnosti. Problematika cit. nálezu byla zásadním momentem z hlediska vymezení postojů Ústavního soudu, rozhodnutí posiluje pozici Ústavního soudu a vědomí, že tato vrcholná soudní instituce je schopna prosadit nepopulární rozhodnutí a odolá obavám z reakce veřejnosti. Výrazným mementem, jímž se Ústavní soud odchýlil od své předchozí praxe, je přiznání zpětného účinku nálezu z hlediska doplacení platu. Domníváme se, že tímto postojem se Ústavnímu soudu podařilo odpoutat od předchozí praxe podléhající populistickým či líbivým tendencím (viz argument vyslovený např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/15 „zpětné doplacení platů by nutně vedlo k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci, přijaté řešené by mělo směřovat ke zklidnění celkové atmosféry a ukončení dlouhodobé debaty o platech soudců mezi mocí soudní a výkonnou“) odchylující se od standardních účinků zpětné aplikace derogačního důvodu vysloveného v nálezu Ústavního soudu ve vztazích mezi jednotlivcem a státem. Nikoli paradoxně se ukázalo, že právě nepřiznání povinnosti zpětného doplacení protiústavně sníženého či zmraženého platu soudců vedlo k opakované sérii platových restrikcí a sporů. Ústavnímu soudu se zároveň podařilo nalézt odvahu k jasnému odsudku snahy zákonodárce opakovaně zasahovat do platové základny soudců nastavením účinků nálezu ve vztahu k představitelům státní moci a překonáním alibistické konstrukce vazby platů představitelů na platy soudců. Nezbývá než vyjádřit přesvědčení, že platové spory soudců jsou tímto vyřešeny.