Vyjádření spolku k platové základně soudců pro rok 2025

18. 10. 2024 - Spolek řadových soudců

Poslední týdny se v tisku objevovaly zprávy o vývoji úvah vlády o hledání řešení platového ohodnocení představitelů státní moci pro rok 2025. Nezbytnost přijetí novely platového zákona je důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15. května 2024 sp. zn. Pl. ÚS 5/24 , jímž byla stávající úprava zrušena k 31.12.2024. Z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16.10.2024 vyplývá, že vláda schválila návrh zákona, podle kterého bude platová základna soudců, z níž se odvozují platy poslanců a senátorů (83,3 % platu soudců) a státních zástupců (90 % platu soudců) pro rok 2025 činit 2,822násobek průměrné mzdy. Návrh odůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tím, že je jím navrácen princip, kdy platy představitelů státní moci rostou pouze tehdy, když roste i průměrná mzda v národním hospodářství, přičemž tímto krokem bude ušetřeno 700 milionů korun na platy pracovníků v justici.

Vzhledem k poslednímu „platovému“ rozhodnutí Ústavního soudu, vývoji tzv. platové judikatury Ústavního soudu jako celku a odůvodnění vládního návrhu zákona považuje Spolek řadových soudců za velmi obtížné racionálně polemizovat s návrhem, který je přímým popřením jednoznačných principů a pokynů Ústavního soudu ve vztahu k normování materiálního zabezpečení soudců. Z tohoto pohledu se návrh jeví spíše jako snaha o destabilizaci základních principů fungování právního státu založeného na respektu k pravidlům, na nichž stojí jeho fungování, a primárně jako pokus odsunout Ústavní soud na kolej akademického aktéra bez reálného vlivu v otázkách, které považuje moc výkonná za svoji výlučnou sféru vlivu, což svědčí o naprosté neúctě nejen k Ústavnímu soudu, ale de facto k celé justici, jejíž je Ústavní soud elementární součástí, neboť soudní rozhodnutí, včetně nálezů Ústavního soudu, s tímto přístupem mají hodnotu prázdného papíru.

Ústavní soud v cit. rozhodnutí, kterým zrušil snížení platové základny soudců z 3násobku průměrné mzdy na 2,822násobek počínaje 1.1.2024 provedené zákonem č. 349/2023 Sb., konstatoval, že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou. Ústavní soud připustil za mimořádných podmínek možnost trvalého snížení platové základny pro výpočet platu soudců, konkrétní požadavky klade ovšem i na snížení dočasné. Jakákoliv platová restrikce musí být primárně řádně odůvodněna a sledovat legitimní cíl. Zásah do platu soudců musí být výjimečným opatřením reflektujícím ekonomickou realitu státu (deficit státního rozpočtu, míru zadlužení). Výjimečnost se přitom posuzuje nejen ekonomickou situací státu, ale i předchozími platovými restrikcemi vůči soudcům, stejně tak i celkovým stavem materiálního zabezpečení soudců (daňovými hledisky, zabezpečením v nemoci). I za splnění těchto předpokladů musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy. Platová restrikce se musí týkat všech skupin veřejných zaměstnanců, nikoli selektivně soudců. Zákonodárce je povinen konkrétní přijímanou platovou restrikci projednat s reprezentanty moci soudní, za něž považuje Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Zákonodárce je povinen zásah do platů soudců řádně odůvodnit, včetně komplexního ekonomického rozboru, z něhož budou patrny možnosti státního rozpočtu v návaznosti na hospodářskou situaci státu, a musí být poskytnuty řádné údaje o situaci v odměňování zejména vyšších státních úředníků a dalších osob s nejvyššími odměnami za práci poskytovanými ze státního rozpočtu.

Domníváme se, že nepodložená tvrzení o potřebě „stabilizace veřejných rozpočtů,“ „snížení rozpočtových nákladů na platy soudců“ či „narovnání platů soudců s jinou profesní skupinou“ nejsou legitimními cíli ve smyslu uvedené judikatury Ústavního soudu. V kontextu všech dosavadních platových restrikcí se úprava platu soudců jeví jako „trhací kalendář,“ automatický model 3násobku průměrné mzdy jako fakticky neaplikovaný. Připomínáme, že ke snížení platové základy soudců došlo prozatím čtyřikrát: Zákonem č. 418/2009 Sb. na 96 % platu soudců, zákonem č. 425/2010 Sb. na 2,5 násobek a zákonem č. 11/2013 Sb. na 2,75 násobek a zákonem č. 349/2023 Sb. účinným od 1.1.2024 na 2,822 násobek průměrné mzdy. Ke „zmrazení“ platů soudců došlo pro roky 2003, 2004, 2008, 2009, 2010, 2021 a 2022. Pojem „zmrazení“ berme jako zavedený eufemismus pro vyjádření reálného snížení, resp. snížení oproti platům vypočtených podle původních pravidel.

Jako nepřijatelný Spolek řadových soudců považuje argument ministra Kupky, že snížením platů soudců soudci mají být solidární se zaměstnanci soudů, kteří se domáhají zvýšení svých neuspokojivých platů, který nepřímo vyplývá i z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí a prohlášení ministra spravedlnosti, kteří se snížením platů soudců spojují zvýšení platů justičního personálu. Takový argument je ryze populistický. Je nutno poukázat, že orgány státní správy soudů zcela zaspaly technologický vývoj společnosti, kdy organizace práce na soudech je téměř stejná jako v minulém století. Informační systém na soudech je naprosto nevyhovující pro současnou dobu, v zásadě slouží pouze jako nástroj pro kontrolu práce soudců pro soudní funkcionáře, reálné využití pro soudce je nulové. Počítače soudcům na soudech slouží jen jako drahé psací stroje. Listinný spis koluje přes zaměstnance, kteří evidují jeho pohyb a plní pokyny soudce či jiného referenta, namísto toho, aby uvedené zajišťoval informační systém odpovídající dnešní době. Zaměstnanci jsou zákonodárcem nuceni dle diktátu soudce sepisovat protokoly, případně doslovně pořizovat přepisy zvukových nahrávek z jednání, namísto toho, aby uvedené zajišťoval příslušný software přepisu textu na řeč. Laxnost orgánů státní správy soudů a zákonodárce způsobila, že celá řada zaměstnanců soudů supluje nedostatek v elektronizaci justice. Pokud se zákonodárce a orgány státní správy soudů rozhodli svěřit práci zaměstnancům namísto strojům, je také nutné, aby je adekvátně zaplatili. Není ale žádného rozumného argumentu, aby se tak dělo na úkor řadových soudců, kteří na správu justice a organizaci práce zaměstnanců nemají žádný vliv. Domníváme se, že moc výkonná by se tedy měla v první řadě zaměřit na efektivitu vynakládaných prostředků z veřejných rozpočtů, než zcela populistickým způsobem zcela účelově vrážet klín mezi soudce a zaměstnance soudů. 

Přesné zdůvodnění vládního návrhu zákona není dosud k dispozici, legislativní proces může přinést změny stávající podoby návrhu. Přesto Spolek řadových soudců považuje za nezbytné alespoň v obecné míře vyjádřit nesouhlas s navrhovaným řešením a shrnout základní důvody nesouhlasu. Soudci jsou z hlediska materiálního zabezpečení odkázáni na plat určený zákonem. Možnost jiného příjmu soudců je značně omezena, možnost vyjádření nesouhlasu se zásahy do materiálního zabezpečení na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru rovněž. V případě dalšího zásahu do platového zabezpečení soudců nezbude nežli opět opakovaně přistoupit k uplatnění nároků soudní cestou. Minimálně členové Spolku řadových soudců jsou připraveni takové žaloby podat.